To byla rychlost, kterou nikdo ze zúčastněných nečekal! V pátek jsme spustili web, aby moje služby byly vidět pro ty z Vás, kteří chtějí s dovozem vozu ze zahraničí pomoct. Odpoledne kolem 17h přišla první poptávka a já domlouval první oficiální dovoz.
Tím to ale ještě neskončilo, v sobotu jsem auto v bazaru ještě prověřil a zamluvil, ten samý den jsem ještě dostal na účet zálohu a v pondělí už se vyráželo s vlekem na cestu ke švýcarskému Curychu! Ano, čtete správně, není problém dovézt auto i ze Švýcarska, jen je třeba počítat k ceně vozu 10% clo, případně dalších 21% DPH v případě dovozu pro fyzickou osobu.
Zákazník hledal přesně to samé auto, se kterým se bohužel kvůli nehodě musel rozloučit. Jednalo se o Citroen C5 Tourer 3.0HDi v téměř plné výbavě, kterých moc na trhu není. Hledali jsme společně ještě alternativy v bližší dojezdové vzdálenosti, zákazník si ale trval na přesně tomto kousku.
Po příjezdu na místo jsem nevěřil, že s autem někdo za celých 8 let jezdil! Motorový prostor vypadal jako u nového vozu, interiér velmi zachovalý a zvenku auto dělalo také dobrý dojem. Jen pro úplnost doplním, že nájezd byl 135tis km. Pustil jsem se tedy do kontroly stavu vozu, diagnostika nevykazovala žádné větší problémy, pneumatiky byly zachovalé, brzdy na přední nápravě byly nedávno měněné. Vypadalo to všechno až moc krásně, do doby než jsem se vydal změřit tloušťku laku. Horní části pravého předního blatníku, pravých předních dveří, zadního pravého blatníku a zadní nárazník – to vše je výčet lakovaných částí.
Klienta jsem se stavem seznámil, i přes tyto vady na kráse se ale pro koupi rozhodl. Na místě jsem tedy vyřídil všechny formality a vyrazil směrem k hranicím.
Na hranicích bylo třeba auto proclít – zjednodušeně řečeno, nahlásit celníkům na švýcarské straně, že auto jejich zemi opouští a jejich kolegům na německé straně, že auto vjíždí do EU. Vše proběhlo hladce a během hodiny bylo vše hotovo.
Cesta domů byla však náročnější. Vzhledem k venkovním teplotám atakujícím hranici 35°C se přehřívaly pneumatiky na vleku, což mě nutilo každou cca hodinu stavět a pneu nechat odpočinout. Po příjezdu do ČR bylo třeba Citroena ještě vyclít, tzn. nahlásit českému celnímu úřadu záměr, auto registrovat na české SPZ a tím pádem zaplatit clo ve výši 10% kupní ceny vozu. Tady nastala další lehčí komplikace v podobě nevhodné plné moci. Vše se tedy o dva dny protáhlo, než jsem měl správnou plnou moc na zastupování v celním řízení. Následovala klasická technická prohlídka a zapsání do registru. Následující pondělí odpoledne již bylo vozidlo na českých SPZ a předával jsem ho spokojenému klientovi.
Suma sumárum, nebýt problémů s plnou mocí, zvládl jsem dovoz ten samý týden, takhle musel zákazník na svůj vůz čekat “dlouhých” 9 dní.
